Krkonošští rodáci vzpomínají 3

Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce. Soužití obou etnik na území Krkonoš nebylo v minulosti vždy oboustranně přívětivé a ideální. Diskutabilní rovnováhu rozrušily nejprve smělé ambice Konrada Henleina a Adolfa Hitlera v 2. polovině 30. let a 1. polovině let 40. a náslená česká reakce po květnu 1945 vedená Edvardem Benešem. Paradoxem je fakt, že většina krkonošských rodáků ve svém rodokmenu najde vždy alespoň několik německy, respektive česky hovořících předků. Instituce tzn. smíšených manželství byla až do 30. let na denním pořádku, podobně jako handl - dočasná výměna dětí mezi českými a německými rodinami, primárně motivována výukou toho druhého jazyka, ale nesla s sebou i řadu dalších pozitivních sociálních aspektů. Ani to však nepomohlo zastavit lavinu kolektivních i osobních nenávistí. Historicko-politická rozhodnutí shora měla nakonec drtivou převahu a osudový dopad na všechny zúčastněné. Paní Ingrid Mainert a její rodina byla nucena v dětství opustit místo, kde do té doby vyrůstala. Protože byla Němka. Danuše Nekolová byla nucena během války pracovat ve vrchlabské továrně pro Němce. Protože byla Češka. Herta Paulů vyrůstala bez tatínka, který byl nucen narukovat do války. Protože byl Němec. Vyhnula se poválečnému vysídlení a ve Vrchlabí žije doposud. Protože její maminka byla Češka. Realita bývý vždycky složitější, než se jeví na první pohled.